|
|
Autoportrét nelidského
Trnková, Barbora ; Horáková, Jana (oponent) ; Klodová, Lenka (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Práce uměleckovýzkumnými prostředky, na ploše několika vnitřně porvázaných projektů a explikací jejich východisek, ohledává ohlášené překonání racionalistických dualit personifikované v metafoře kyborga. Je ukázáno, jakým způsobem medializované digitální myšlení brání vnímání jiného, což představuje riziko pro touto metaforou inspirované feministické vize. V duchu glitch feminismu je navrženo případy algoritmického zkreslení, které ukazují glitche normativní hegemonie zprostředkované výsledky učících se algoritmů, vnímat pozitivně jako příležitost k jejich identifikování a odstranění. Dále je v práci představena kategorie nelidského jiného vyráběná prostřednictvím dehumanizujícího tabuizovaného násilí. A ve srovnání povahy pornografického a erotického a na pozadí konceptu stávání-se, je pak naznačena cesta k nabytí vlastní autonomie jiného. Vedle vytváření alternativ rozrušujících dominantní hegemonie, je navrženo zaměřit více pozornosti na subtraktivní strategie, povstávání nelidského a zároveň suspendování transcendentálního subjektu v nás. Tím je řešena problematika přechovávání tohoto subjektu jinak vždy interpretujícího jiné.
|
|
|
Autoportrét nelidského
Trnková, Barbora ; Horáková, Jana (oponent) ; Klodová, Lenka (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
Práce uměleckovýzkumnými prostředky, na ploše několika vnitřně porvázaných projektů a explikací jejich východisek, ohledává ohlášené překonání racionalistických dualit personifikované v metafoře kyborga. Je ukázáno, jakým způsobem medializované digitální myšlení brání vnímání jiného, což představuje riziko pro touto metaforou inspirované feministické vize. V duchu glitch feminismu je navrženo případy algoritmického zkreslení, které ukazují glitche normativní hegemonie zprostředkované výsledky učících se algoritmů, vnímat pozitivně jako příležitost k jejich identifikování a odstranění. Dále je v práci představena kategorie nelidského jiného vyráběná prostřednictvím dehumanizujícího tabuizovaného násilí. A ve srovnání povahy pornografického a erotického a na pozadí konceptu stávání-se, je pak naznačena cesta k nabytí vlastní autonomie jiného. Vedle vytváření alternativ rozrušujících dominantní hegemonie, je navrženo zaměřit více pozornosti na subtraktivní strategie, povstávání nelidského a zároveň suspendování transcendentálního subjektu v nás. Tím je řešena problematika přechovávání tohoto subjektu jinak vždy interpretujícího jiné.
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
host ::
RSS.